Argentina - Patagonie - Ohňová země - několik neskutečných eskapád a náhod mi otevřelo cestu k malé fascinující říčce na konci světa zvané Rio Menendez. Zase ani nevím jak, ocitl jsem se v ošoupaných pohorkách, zatraceně těžkým batohem a krabičkou mušek na místě, které mi zůstane v srdci do konce života.

Jak jsem se vlastně dostal k chytání mořských pstruhů ne řece, kde denní povolenka stojí v tom lepším případě 500 dolarů na den? Popravdě, trochu kuriózně. Několik týdnů treků a rybaření na chilské polovině Ohňové země mě připravilo o vláčecí multiplikátor, pár šňůr a návazců. Musel jsem vybavení někde dokoupit. Nejschůdnejší možností bylo argentinské město Rio Grande ležící na stejnojmenné řece. Jeden chilský farmář mi pomohl k argentinské hranici, druhý mi pomohl od ní, až ke zmíněnému Riu. Po krátkém čase jsem ve městě vystopoval parádní fly-shop. Na nic jsem nečekal. Šel jsem dovnitř. V tu chvíli ještě vůbec netušíc, že za pár hodin poté, budu nahazovat mušku na největší mořské pstruhy na světě. Stál jsem uvnitř obchůdku s velkým těžkým batohem na zádech. Několik vteřin poté a pozornost prodavačů a vyžehlených zákazníků se obrátila na mě. Vypadal jsem asi dost strašně a možná i trochu podezřele. Ale co chcete, po několika týdnech v lese na konci světa z vás evropská distinkce vyprchá jako pára nad hrncem a ven prosakují pudy, které vám pomáhají přežít. Prodavači se mi začali ochotně věnovat, sehnal jsem všechno podstatné pro další rybářské patagonské dny. Čím víc jsem se chlápkům za pultem svěřoval se svým příběhem a rozhodnutím zachytat si mořské pstruhy na proslulé řece Rio Grande, tím víc nade mnou kroutili hlavou. Neměl jsem u sebe přebytečných 5000 $ za týden rybaření, to bylo jasné, to moc dobře věděli. Ale řekl jsem jim, že jsem se sem táhnul patnáct tisíc kilometrů, a že když už jsem tady, tak zkusím po nocích alespoň pytlačit: ) Koukali na mě, opět trochu vyděšeně. Nakonec to jeden z těch borců nevydržel a povídá mi. „Hochu, vidíš můj psrst”. (Já) „Jó, vidím”. (On) „Kam směřuje?” (Já) „Nevím přesně, skrz výlohu asi.” (On) „Tak paráda, vem si ten svůj ohromnej batoh, nalož ho na tu černou Toyotu venku a jedem na ně! (Já) Cože - que? : ) Koukám na něj jak blázen a nevěřím svým očím! (On) „Jmenuji se Diego.” (Já) „Filip.” Tato příhoda odstartovala kolotoč neskutečných dnů kolem nejkrásnějších řek v Ohňové zemi. 

Ohňová země - Rio Menendez

Meandrující Rio Menendez. Zvláštní. Prostá pampa, několik kopečků okolo, malá říčka a vy. Nikde nikdo. A přece se tetelíte štěstím nad tím malým kouskem země, který na moment několika dnů patří jenom vám. 

{gallery}clanky/argentina_menendez{/gallery}

Chytání mořských pstruhů v Ohňové zemi přes den není úplně jednoduché. Velké ryby jsou na malých řekách velikosti Rio Menendez velice opatrné. Naštěstí tomu není tak na podstatně větším Rio Grande, kde mají mořští pstruzi dostatek bezpečí v podobě hlubokých a dlouhých poolů. To jim dává dostatek sebedůvěry k teritoriálnímu chování i během denního světla. Na velkou mušku vám psrtuzi ve zmíněnou dobu jen těžko zaútočí, můžete je však přelstít na různé patagonské vzory mušek vázané většinou s velkým množstvím gumových nožiček. Zmíněné mušky mořské pstruhy dovádějí k šílenství i přes den.

{gallery}clanky/argentina_lodge{/gallery}

Článek se připravuje...

– SMARTARCTICFOX –